459 popsaných nemocí, 517 článků bylin, 180 článků potravin, 136 skupin léčiv, 26 vitaminů a minerálních látek

Sympatomimetika, stimulující sympatikus

Obsah stránky: Úloha sympatiku, receptory, působení, kontraindikace, dělení a indikace.

Sympatomimetika jsou látky, které se projevují stejně jako aktivace sympatiku, tedy zvyšují srdeční činnosti, tlumí pohyb trávicí a vylučovací soustavy, rozšiřují dýchací cesty. Opakem těchto látek jsou sympatolytika.

Sympatikus a jeho úloha

Pro pochopení je třeba vysvětlit rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem.
Sympatikus je aktivován v momentě, kdy je naše tělo vystaveno stresu. Srdce začne být rychleji, rozšíří se nám dýchací cesty (abychom to udýchali), krev jde více do svalů a měně do trávicí soustavy. Jsme připraveni na řešení stresu.
Parasympatikus si můžeme představit jako odpočinkový režim našeho těla. Dochází při něm ke snížení srdeční činnosti, krev jde více do trávicí a vylučovací soustavy, měně do svalů, dýchací cesty se zúží (není třeba zběsile dýchat).

Receptory sympatiku

Příroda vše vymyslela opravdu důmyslně. V našem těle stimulují činnost sympatiku molekuly adrenalinu a noradrenalinu.

Od těchto molekul odvodila medicína léčiva, která se váží na různá místa (receptory) v těle a navázáním na receptory spouští odlišné reakce organizmu.
Molekuly si tedy můžeme představit jako klíče, které odemykají zámky v podobě receptorů.

Receptory medicína pojmenovala pomocí řeckých písmen (α, β) a jsou dále číslovány na poddruhy (α1, α2, β1, β2). Kouzlo přírody spočívá v tom, že jednotlivé druhy receptorů jsou umístěny v různých částech těla.

Obecně můžeme říci, že stimulace receptorů sympatiku nám má pomoci vypořádat se se stresem.

α1 receptory

  • v cévách způsobí jejich stažení a tím zvýšení krevního tlaku
  • v zažívací a vylučovací soustavě způsobí zavření svěračů (jícnový, žaludeční, močový) a zpomalení peristaltiky (při stresu je třeba soustředit sílu jinam, než do trávení)

α2 receptory

Tyto receptory jsou přítomny na spojnici jednotlivých nervů sympatiku (v nervové synapsi). První nervová buňka předává pomocí molekuly neurotransmiteru impulz. Neurotransmitery se váží na receptory druhé nervové buňky, čímž dochází k pokračování vedení nervového impulzu.

Aby první nervová buňka věděla, kolik uvolnila molekul neurotrasmiteru, sama má na svém konci receptory (a jsou to právě α2 receptory).

Medicína vyvinula léčiva, která se váží pouze na α2 receptory první nervové buňky. Čímž tato buňka neuvolňuje neurotransmiter (nepřenáší se impulzy sympatiku). V praxi se tato funkce tlumení sympatikus projeví snížením stahu cév, tedy poklesem krevního tlaku.

β1 receptory

  • přítomny především v srdci, kde jejich stimulace zvyšuje sílu srdečního stahu i frekvenci srdce
  • v ledvinách stimulují uvolňování hormonu reninu (jenž zvyšuje tlak krve)
  • ve slinivce břišní stimulují uvolňování hormonu inzulinu (který umožňuje využití cukrů tkáněmi)

β2 receptory

  • uvolnění cév ve svalech (zaručí zásobení kyslíkem a živinami pro pohyb k vyřešení stresové situace)
  • rozšíření dýchacích cest (opět zaručí, že budeme mít dostatek kyslíku)

β3 receptory

  • v tukové tkáni spustí štěpení tuků (aby tělo mělo dostatek živin)

Co způsobují sympatomimetika

Kontraindikace, kdy je užívání nevhodné

  • ateroskleróza srdečních tepen, která může v kombinaci se zrychleným tepem gradovat až v infarkt myokardu
  • opatrnost při kojení, protože látky této skupiny mohou zvyšovat krevní tlak a srdeční frekvenci dítěte
  • zvýšená funkce štítné žlázy (snadná unavitelnost, průjmy, návaly horka, noční pocení, nadměrná aktivita až nervozita, bušení srdce, nespavost, zrychlená řeč, třes rukou, vystouplé lesklé oči, zvýšená chuť k jídlu, ale hubnutí,…)

Dělení a užití (indikace) sympatomimetik

Byliny podle moderní medicíny

  • Chvojník, pozor na kombinaci s dalšími látkami se sympatomimetickým účinkem, bylina je považována za rizikovou pro užívání

Sdílení