459 popsaných nemocí, 517 článků bylin, 180 článků potravin, 136 skupin léčiv, 26 vitaminů a minerálních látek

Antibiotika, látky hubící buňky

Obsah stránky: Popis, indikace, nežádoucí účinky, skupiny, dělení.

Popis antibiotik

Látky schopny poškodit buňku, ideálně pouze buňku nebezpečného mikroorganismu, se nazývají antibiotika a chemoterapeutika. Název antibiotika se používá, je-li léčivo získáváno z mikroorganismů. Chemoterapeutika označují syntetické přípravky.

Antibiotika a chemoterapeutika jsou látky inhibující růst (množení) mikroorganismů (bakteriostatické působení), nebo mohou mikroorganismy přímo usmrcovat (baktericidní působení).

Před antibiotiky umíralo mnoho lidí na různá infekční onemocnění. Jejich objevení a zavedení do zdravotnictví zachránil bezesporu nespočet životů.
Dnes však musíme pokorně přiznat, že nadměrné užívání antibiotik oslabuje nejen obranyschopnost jednotlivce, ale vlivem vzniku odolnosti (rezistence) bakterií soustavně vytváříme odolnější a silnější mikroorganismy.

Použití, neboli indikace

Nežádoucí účinky

Další nežádoucí účinky, které se mohou objevit:

  • porucha vstřebávání živin (chronický průjem s nevstřebanými zbytky, objemná stolice, hubnutí, nedostatek vitamínu a minerálů)
  • syndrom zvýšené propustnosti střeva (bolest břicha, pálení žáhy, nespavost, nadýmání, úzkost)
  • cirhóza, tvrdnutí jater (nechutenství, pocit plnosti, vypadávání vlasů, bílé tečky na nehtech, viditelné žíly břicha, trhliny ústních koutků, žloutenka, portální hypertenze, jaterní encefalopatie, pavoučkové névy, poruchy nervů)
  • zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná, stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením)
  • selhání ledvin (únavu, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí, u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí)
  • nedostatek vitaminu K (zvýšená krvácivost, krvácení do podkoží, dlouhé krvácení)
  • nedostatek vitaminu B1 (únava, nechutenství, zácpa, hubnutí, deprese, podrážděnost, nesoustředění, bolest a úbytek svalů, brnění končetin, otoky nohou, bušení srdce až tachykardie, poruchy nervů)
  • nedostatek vitaminu B2 (suchá, pálící kůže, ekzémy, padání vlasů, bolestivé ústní koutky, lupy, třepení nehtů, únava, zánět spojivek, trávicí potíže, nespavost, závratě)
  • nedostatek vitaminu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a ústní dutiny, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů)
  • nedostatek kyseliny listové (únava, suchá kůže, bolest jazyka, ústní vřídky, anémie, chudokrevnost, padání, šedivění vlasů, trávicí potíže, nechutenství, riziko potratu, podrážděnost, deprese, nespavost, svalová slabost)
  • aplastická anémie, chudokrevnost (únava, malátnost, ospalost, nedostatek dechu, motání hlavy, mdloby, omdlévání, bledost, třepení se nehtů, padání vlasů, bušení srdce, poruchy rytmu)
  • nedostatek biotinu (únava, popraskaná kůže, vyrážky, zvracení, padání vlasů, snížená imunita, deprese, záněty jazyka a úst, anémie, nízký cukr v krvi, vysoký cholesterol, bolesti svalů)
  • zánět ledvin (únava, teplota, časté, pálivé močení, zakalená moč, možná příměs krve, hnisu, nevolnost, zvracení, bolest beder)
  • pásový opar (různě intenzivní bolest dané oblasti, zarudnutí, vyrážka, ekzém, svědění kůže)
  • zánět pochvy (zarudnutí pochvy a stydkých pysků, výtok, svědění, pálení, povlak, bolest, pálení při močení, koupání)
  • zánět žaludku, gastroduodenálních vřed
  • některá antibiotika (sulfonamidy, rifampicin, metronidazol) mohou měnit zbarvení moče, a tím připomínat krev v moči
  • široce působící antibiotika ničí střevní bakterie, které pro nás jinak vytvářejí vitamin K (zvyšující krevní srážlivost), nyní je vitaminu K vlivem antibiotik méně, čímž roste účinek Warfarinu

Kontraindikace, kdy je užívání nevhodné

  • těhotenství i kojení je třeba opatrnost, protože působí i na dítě (možným řešením je naplánovat užívání, například užívat antibiotikum po nakojení)

Skupiny antibiotik

Druhy antibiotik, chemoterapeutik:
Amfenikolová, aminoglykosidová, ansamycinová, cefalosporinová, cyklické lipopeptidy, fusidová kyselina, glykopeptidová, chinolonová, inhibitory betalaktamáz, inhibitory dihydrofolátreduktázy, karbapenemová, linkosamidová, makrolidová, metronidazol, monobaktamová, mupirocin, nitrofurantoin, oxazolidinonová, penicilinová, polymyxinová, polypeptidová, sulfonamidová, tetracyklinová.

Dělení antibiotik

Porucha syntézy buněčné stěny

Stejně jako byla města v minulosti obehnána pevnou hradbou, mají bakterie pro svou ochranu různé formy buněčných stěn. Poškození takové stěny znamená pro mikroba záhubu.

Inhibici syntézy buněčné stěny způsobují: β-laktamy (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy), Glykopeptid, Polypeptidy

Poškození cytoplazmatické membrány

Cytoplazmatickou membránu mají všechny buňky. Funguje podobně jako naše pokožka, chrání nás (buňku) před okolím, některé látky jí mohou projít, jiné naopak nepropustí.

Antibiotika Polymyxiny a Cyklické lipopeptidy změní prostupnost látek přes cytoplazmatickou membránu, což je pro buňky fatální.

Inhibitory proteosyntézy

Inhibice proteosyntézy znamená blokování tvorby proteinů, které jsou pro nás i mikroorganismy životně důležité. Jakmile je zablokována tvorba proteinů uvnitř buněk, přestávají se tvořit enzymy, obnovovat se membrány a buňka hyne.

A jak se tvoří bílkoviny, proteiny?
Buňka zkopíruje úsek (část) DNA v buněčném jádře (proces zvaný transkripce). Zkopírovaný úsek představuje stavební plány, podle kterých se na sebe v ribozomech buňky napojují aminokyseliny z potravy (proces zvaný translace) podobně jako se navlékají korálky, až vznikne náhrdelník (bílkovina).

Podrobně o inhibitorech proteosyntézy:

  • inhibice RNA-polymerázy (enzym, jenž provádí transkripci = přepis DNA do RNA): Ansamyciny (Rifampicin, Rifabutin)
  • inhibice startu proteosyntézy (spojení ribozomu s mRNA a tRNA): Oxazolidinony
  • blok vazby tRNA s AK na ribozomu: Tetracykliny
  • tvorba nefunkčních proteinů (na mRNA se páruje nekompatibilní tRNA): Aminoglykosidy
  • blokáda posunu ribozomu po mRNA: Makrolidy, Linkosamidy, Fusidová kyselina
  • inhibice peptidyltranferázy (blok vazby AK na syntetizovaný protein): Chloramfenikol
  • inhibice vazby isoleucinu na tRNA: Mupirocin

Inhibice syntézy kyseliny tetrahydrolistové (THL)

Člověk musí kyselinu listovou přijímat potravou, ale mikroorganismy jsou schopny tuto látku samy vytvářet. Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu genetické informace (DNA, či její kopie RNA).

Nové buňky u lidí i mikrobů vznikají dělením buněk starých (u nás například rychle se obnovující buňky pokožky, střev, jater). Nová buňka však potřebuje pro své fungování informace ve formě DNA. Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu nové genetické informace.

Inhibitory syntézy kyseliny tetrahydrolistové, mezi které patří Sulfonamidy, Trimetoprim, zablokují její tvorbu, čímž zastaví tvorbu nových buněk.

Antibiotika poškozující DNA

Poškození genetické informace vede k zániku buňky. Do této kategorie patří Chinolony, Nitrofurantoin, Metronidazol.

Byliny podle lidového léčení

Potraviny pro obnovení střevní mikroflóry

Sdílení